Web Content Viewer (JSR 286)

Ochrana životního prostředí

Novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

Dne 1. 12. 2015 vešel v účinnost zákon č. 267/2015 Sb., který novelizuje zákon č. 258/2000 Sb. (zákon o ochraně veřejného zdraví). Tato novela zákona přináší ve vztahu k ŘSD ČR následující změny:

1. Úprava specifikace, co je chráněným venkovním prostorem, chráněným venkovním prostorem staveb a chráněným vnitřním prostorem staveb (§ 30 odst. 3 zákona).

Z chráněných venkovních prostor byly vynechány sportoviště a dále jsou jako chráněné venkovní prostory staveb posuzovány prostory před fasádami chráněných objektů významné z hlediska pronikání hluku do objektu (tento pojem dále upřesňuje novela nařízení vlády č. 272/2011 Sb.).
 

2. Detailnější specifikace, co má obsahovat žádost o časově omezené povolení provozování nadlimitního zdroje hluku (§ 31 odst. 2 zákona).

Tímto by mělo dojít ke sjednocení požadavků KHS na správce nebo provozovatele zdrojů hluku Žádost musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat:

  • Popis zdroje hluku nebo vibrací;
  • Změřené hodnoty hluku v referenčních kontrolních bodech, popřípadě v těchto bodech vypočtené hodnoty hluku v chráněných venkovních prostorech uvedených v § 30 odst. 3 nebo změřené hodnoty vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb;
  • Odhad počtu fyzických osob vystavených nadlimitnímu hluku nebo vibracím;
  • Důvod překročení hygienického limitu;
  • Návrh nadlimitní hodnoty hluku nebo vibrací;
  • Návrh doby trvání povolení;
  • Přehled provedených a navrhovaných protihlukových a antivibračních opatření (PHO a AVO);
  • Rámcový harmonogram provedení PHO a AVO;
  • Odhad účinnosti PHO a AVO;
  • Skutečnosti svědčící o omezení hluku nebo vibrací na rozumně dosažitelnou míru.
     

3. Řešení tzv. „priority v území“ (§ 77 odst. 2-5 zákona)

Omezuje výstavbu novostaveb chráněných objektů v okolí stávajících nebo plánovaných komunikací (zanesených v územně plánovací dokumentaci), pokud nebudou investorem novostavby realizovaná přiměřená protihluková opatření pro splnění hygienických limitů hluku. Každá takováto stavba bude posuzována orgánem ochrany veřejného zdraví (OOVZ), který bude moci udělit nesouhlasné stanovisko s novostavbou, pokud nebudou provedena dostatečná protihluková opatření ke splnění hygienického limitu hluku ze stávající nebo plánované komunikace. Návrh případných protihlukových opatření předkládá investor novostavby a jsou následně realizována na jeho náklady.

Ke stanovení akustické situaci v místě novostavby by mělo sloužit měření hluku (v případě stávajících komunikací), respektive výpočet akustické situace (v případě plánovaných komunikací).

Pokud však dojde k navýšení hluku (které je definováno v novele nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) po realizaci novostavby, může investor novostavby chtít po provozovateli zdroje hluku realizovat dodatečná protihluková opatření, a to již na náklady provozovatele zdroje hluku.


Novela nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Dne 15. 6. 2016 bylo schváleno nařízení vlády č. 217/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb. s účinností od 30. 7. 2016. Tato novela nařízení vlády přináší následující změny:

1. Definice prostoru významného z hlediska pronikání hluku v souvislosti s § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. (§ 2 odst. s) nařízení vlády).

Prostorem významným z hlediska pronikání hluku je prostor před výplní otvoru obvodového pláště stavby zajišťující přímé přirozené větrání, za níž se nachází chráněný vnitřní prostor stavby, pokud tento chráněný prostor nelze přímo větrat jinak.
 

2. Úprava tabulky v Příloze č. 2.

Z tabulky jsou vyjmuty hotelové pokoje (a tedy i ubytovny jako prostory funkčně obdobné) a nejsou tedy chráněným vnitřním prostorem staveb. Koleje a internáty nadále chráněný vnitřní prostor staveb mají.
 

3. Změny v § 20 (Způsob měření a hodnocení hluku a vibrací):

  • V chráněném venkovním prostoru staveb se hladiny akustického tlaku stanovují pro dopadající zvukovou vlnu (vůči hygienickému limitu se posuzují hodnoty bez odrazů od fasád).
  • U naměřených hodnot se uplatňuje nejistota měření, která se při hodnocení vůči hygienickému limitu od změřené hodnoty odečítá (společně s korekcí na odraz od fasády).
  • Za prokazatelné navýšení hluku v souvislosti s § 77 novely zákona č. 258/2000 Sb. („priorita v území“) se považuje navýšení hluku vyšší než 2 dB.
     

4. Změny v § 12 (Hygienické limity v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru) a v Příloze č. 3:

  • Základní hygienický limit pro novostavby zůstává beze změny a stanovuje se dle sloupce 3 tab. 1 Přílohy č. 3 (zůstává 60/50 dB).
  • Stará hluková zátěž (SHZ) se týká komunikací zprovozněných před 1. 1. 2001, pokud u nich v roce 2000 došlo k překračování hygienického limitu a od té doby u nich nedošlo k navýšení hluku o více než 2 dB.
  • Hygienický limit pro starou hlukovou zátěž (SHZ) se zjišťuje měřením v roce 2000 nebo výpočtem z RPDI z Celostátního sčítání dopravy 2000 a vztahuje se na ucelené úseky pozemní komunikace.
  • Hygienický limit pro SHZ zůstává zachován i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace a pro krátkodobé objízdné trasy.
  • Pokud došlo v předmětném roce ke zvýšení hlučnosti o více než 2 dB oproti stavu v roce 2000, stanoví se hygienický limit s přihlédnutím k nové tabulce č. 2 v Příloze č. 3 a zjištěnému stavu v roce 2000.

Akční hlukové plány pro hlavní pozemní komunikace

ŘSD ČR z pověření Ministerstva dopravy ČR zajišťuje zpracování akčních plánů pro snižování hluku z automobilové dopravy na definované síti dálnic a silnic I. třídy. Tento postup je dán evropskou směrnicí EC/49/2002 a implementován do národní legislativy vyhláškami MZD č. 523/2006 Sb. a 561/2006 Sb.

Návrhy akčních hlukových plánů mají být dle § 81 odst. 3 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb. Ministerstvem dopravy zpřístupněny veřejnosti k vyjádření. Více viz stránky Ministerstva dopravy (www.mdcr.cz), kde jsou zveřejněny návrhy nebo finální verze zpracovaných akčních plánů.

V současné době proběhlo zpracování 2. kola akčních hlukových plánů, které navázalo na 2. kolo strategického hlukového mapování.


Metodika pro výpočty hluku z automobilové dopravy

V současné době je platná Metodika pro výpočet hladin hluku z automobilové dopravy z roku 2004, která byla prezentována ve věstníku MŽP ČR – Planeta č. 2/2005.

ŘSD ČR si dále z důvodu aktualizace této metodiky nechalo zpracovat metodický pokyn Výpočet hluku z automobilové dopravy Manuál 2011: Metodika_2011.pdf


Protihlukové clony

Od 1. 12. 2016 je platná aktualizace TP 104 Protihlukové clony pozemních komunikací, která je dostupná ke stažení na www.pjpk.cz.

Zákon č. 201/2012 Sb.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů stanovuje povinnosti pro investory silničních staveb současně s vyhláškou č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zajišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

Z uvedené legislativy vyplývají povinnosti pro připravované silně zatížené komunikace v oblastech se sníženou kvalitou ovzduší. V této souvislosti byl v roce 2012 vypracován materiál, ve kterém jsou navrhována opatření k možnému snížení koncentrací škodlivin dle požadavků zákona o ochraně ovzduší: Kompenzacni opatreni 2012.pdf


Dynamická skladba vozového parku na silniční síti v České republice a jeho emisní parametry

ŘSD ČR nechalo v minulosti zpracovat paralelně s celostátním sčítáním dopravy v pětiletých cyklech zjištění dynamické skladby vozového parku. Účelem bylo stanovení, jaké je skutečné složení vozidel pohybujících se po komunikační síti v ČR.

V současné době ŘSD ČR disponuje již čtyřmi materiály o dynamické skladbě vozového parku – k roku 2000, 2005, 2010 a 2015 – a projektem, který vyhodnotil produkci emisí a imisní zátěž v celém rozsahu hlavní komunikační sítě ČR v roce 2010:

2000 Dynamicka skladba VP.pdf

2005 Dynamicka skladba VP.pdf

2010 Dynamicka skladba VP

2015 Dynamicka skladba VP

Emise a imise CR 2010.pdf

Informace uvedené ve výše uvedených projektech mohou být využity především v oblasti výpočtu emisí a imisí z dopravy a dopravní akustiky.


Historický vývoj emisního zatížení z vybraných úseků dálniční a silniční sítě ČR

V roce 2007 byla zpracována studie, která vyhodnotila uplynulý vývoj produkce emisí z automobilové dopravy na komunikační síti na území České republiky v rámci uplynulých 40 let:

Historie emisi.pdf

V časovém vývoji produkce emisí z automobilové dopravy se projevují dva proti sobě působící soubory faktorů:

  • postupně narůstají intenzity automobilové dopravy na komunikační síti,
  • souběžně probíhá obměna vozového parku, tj. postupné odstavování nejstarších vozidel a jejich nahrazování automobily novými.

Tyto dva faktory pak souběžně a protichůdně ovlivňují výslednou produkci emisí v konkrétním roce a na konkrétní komunikaci.

Pro vyhodnocení bylo ve spolupráci se zadavatelem úkolu vybráno 41 typických
silničních a dálničních profilů, které se liší z hlediska charakteru komunikace i faktorů
ovlivňujících celkovou dopravní zátěž. Zastoupeny jsou dálnice a rychlostní komunikace, silnice I. a II. třídy, ale také hraniční přechody, úseky na území hl. m. Prahy nebo silnice, u nichž došlo v určitém roce k odvedení dopravy na novou přeložku či dálnici.

Byl sestaven emisní model, který pak byl použit pro provedení kompletních emisních výpočtů pro 41 sledovaných profilů komunikační sítě. Vypočteny byly emise oxidu uhličitého, oxidu uhelnatého, oxidu dusitého, oxidů dusíku, uhlovodíků a benzenu.

Z výsledků vyplývá, že dlouhodobá data nevypovídají o nějakém celkovém varovném trendu vedoucím k výraznému zhoršování kvality ovzduší, spíše ukazují na to, že kvalitní technologie mohou úspěšně korigovat i tak obrovské změny, jako je nárůst intenzit automobilové dopravy.

Zákon č. 114/1992 Sb.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů stanovuje povinnosti pro investory silničních staveb v oblasti ochrany přírody.


Ochrana letících ptáků před střetem s průhlednými protihlukovými stěnami

Za neúčinné bylo na základě zkušeností shledáno opatření, kdy byly průhledné části protihlukových stěn polepovány siluetami letících dravců.

Nový trend, který vychází z řady průzkumů a výzkumů, je opatřovat průhledné části protihlukových stěn černými polyamidovými vlákny zabudovanými přímo do materiálu PHS, integrovanými černými linkami šíře 2 mm v rozteči 30 mm nebo pruhy, a to buď vodorovnými, nebo ještě lepé svislými (nejčastěji bílé barvy). Rozteč vodorovných pruhů se doporučuje maximálně 50 mm a svislých pruhů maximálně 100 mm.

Uvedené požadavky jsou součástí aktualizované verze Technických podmínek TP 104: Protihlukové clony pozemních komunikací (ke stažení na www.pjpk.cz).


Ochrana motoristů i divoké zvěře oplocováním komunikací

Pro zvýšení bezpečnosti motoristů a snížení pravděpodobnosti střetu vozidel s volně žijícími živočichy je nutné zejména dálnice v celé jejich délce oplotit.

V současné době je velká část úseků rychlostních komunikací stále neoplocena.

ŘSD ČR vypracovalo a schválilo materiál, který by projektantům oplocení měl sloužit jako východisko při návrhu oplocení – PPK-PLO (viz odkaz https://www.rsd.cz/wps/portal/web/technicke-predpisy/PPK-a-dopravni-znaceni).


Ochrana migračních koridorů živočichů

Mezi významnou ochranu migračních koridorů živočichů patří místa pro přechod zvěře. Při návrhu těchto míst je velice důležité zejména jejich umístění a parametry konzultovat s pracovníkem ochrany přírody. Konzultace umístění a parametrů těchto opatření pro zvěř jsou důležité zejména z toho důvodu, aby se například eliminovaly zbytečně investované prostředky na špatně umístěné migrační objekty, které v konečném důsledku zvěří ani nemohou být využívány.

Novely zákona č. 100/2001 Sb. ve vztahu k přípravě staveb ŘSD ČR Rok 2018

Od 1. 1. 2018 vstoupil v účinnost zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon zároveň mění dalších 44 zákonů včetně zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Z hlediska problematiky EIA se novelou stavebního zákona zavádějí mimo jiné nové instituty společného řízení:

  • územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v § 94a - § 94i
  • společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v § 94q – 94z

V zákoně č. 100/2001 Sb. je procesní stránka z pohledu příslušného úřadu EIA těchto nových společných řízení novelou stavebního zákona upravena zejména v §10. Platné znění zákona č. 100/2001 Sb. s účinností od 1. 1. 2018 lze najít zde Soubor „Platné znění ZPV_TR_SZ_od 1_1_2018“ (Zdroj: IS EIA, Cenia).


Rok 2017

Dne 1. 11. 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 326/2017 Sb., který je novelou zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. V rámci této novely zákona o posuzování vlivů na ŽP došlo k důležitým změnám, které se týkají rovněž rozsahu posuzování silničních záměrů, platnosti stanoviska EIA, průběhu procesu EIA atd. Platné znění zákona o posuzování vlivů po této novele (platné v termínu od 1. 11. 2017 do 31. 12. 2017) je k dispozici zde: Soubor „Platné znění ZPV_TRANSPOZICE_od 1_11_2017 do 31_12_2017“ (Zdroj: IS EIA, Cenia).

Zde uvádíme souhrnnou informaci o důležitých změnách v zákoně:

  1. Platnost stanoviska EIA
  • Závazné stanovisko EIA jako výsledek procesu EIA je vydáno na 7 let;
  • Možnost opakovaného prodlužování platnosti o dalších 5 let;
  • V rámci prodloužení platnosti se hodnotí pouze změny v území a poznatky a metody posuzování (změny záměru nově řešeny pouze v rámci ověřování změn v navazujících řízeních);
  • Možnost prodloužení platnosti stanoviska EIA v částečném rozsahu (problematické úseky stavby s významnými změnami nejprve budou posouzeny ve ZŘ, popř. celém procesu EIA)
  • Lhůta platnosti stanoviska se nepřerušuje zahájením navazujícího řízení (bude nutné žádat o prodloužení platnosti až do vydání posledního SP);
  • Přechodná ustanovení k platnosti dosud vydaných stanovisek EIA (vydaných do 1. 11. 2017) – stanoviska EIA starší než 5 let; rozhodující datum 31. 12. 2018 (nutné rozlišovat, jestli se platnost přerušila nebo jen prodlužovala - podrobněji viz přechodná ustanovení shrnutá v bodě 6);

 

  1. Vydávání závazných stanovisek k ověření změn stavby (tzv. coherence stamp)
  • Výčet navazujících řízení je úplný, uvedený přímo v zákoně (12 konkrétních typů správních řízení, 2 typy pro specifické případy); pro umisťování a povolování staveb ŘSD je relevantních 7 typů řízení;
  • Změna lhůt pro podání žádosti o ověření změn (dále jen „CS“); nově 90 – 0 dnů před podáním žádosti o navazující řízení (tj. nejpozději lze podat žádost o CS ve stejný den jako žádost o navazující řízení);
  • CS je vydáván příslušným úřadem EIA v každém navazujícím řízení (tj. včetně územního řízení);
  • Úřad EIA má možnost reagovat na překonané podmínky stanoviska EIA - bude uvedeno konkrétně v CS, které podmínky uplatněny v tom daném konkrétním navazujícím řízení;

 

  1. Změny v procesu EIA
  • Upřesnění rozsahu posuzování – např. vzájemné působení vlivů, nově důraz na biologickou rozmanitost, změny klimatu, na vyhodnocení kumulace vlivů s jinými záměry, monitorování možných negativních vlivů apod. (úprava Přílohy č. 3 - oznámení EIA a Přílohy č. 4 - dokumentace EIA) - MŽP v této souvislosti vydalo Metodický výklad k aplikaci vybraných nových pojmů a požadavků zákona čj. MZP/2017/710/1985 ze dne 20. 10. 2017: Soubor „Metod pokyn MZP-biol rozmanitost a zmeny klima_fin“ (Zdroj: IS EIA, Cenia);
  • Povinnou přílohou je informace úřadu územního plánování o souladu s ÚP (dříve bylo vyžadováno od stavebního úřadu);
  • V případě, že příslušný orgán ochrany přírody a krajiny nevyloučí možnost ovlivnění území Natura 2000, naturové hodnocení zpracované autorizovanou osobu je požadováno už jako součást oznámení;
  • Ve zjišťovacím řízení se lhůta pro vyjádření prodlužuje na 30 dnů (dříve 20 dnů);
  • Úprava a upřesnění Přílohy č. 2 – kritéria pro zjišťovací řízení;
  • K vyjádřením k oznámení a dokumentaci EIA obdržených po zákonem stanovené lhůtě se nepřihlíží (dříve se nemuselo přihlížet);
  • V případě předložení záměru ve variantách se v ZZŘ stanoví pořadí variant s výsledkem jejich hodnocení;
  • Ruší se možnost prohlásit oznámení zpracované podle Přílohy č. 4 za dokumentaci EIA;
  • Ruší se možnost zveřejnění doplněné dokumentace EIA až s posudkem; doplněná nebo přepracovaná dokumentace EIA musí být znovu zveřejněna, protože posudek není zveřejňován (podrobněji viz níže v bodě 4);
  • Veřejné projednání se koná pouze v případech, kdy příslušný úřad obdržel odůvodněné nesouhlasné vyjádření veřejnosti k dokumentaci;
  • Veřejné projednání se koná nejpozději 30 dnů po uplynutí lhůty pro vyjadřování k dokumentaci;

 

  1. Posudek v procesu EIA
  • Není rozesílán a připomínkován v procesu EIA; je pouze oponentním podkladem pro příslušný úřad EIA; je zpracován autorizovanou osobou pro příslušný úřad EIA až po veřejném projednání;
  • Posudek se zveřejňuje pouze na internetu, a to až současně se stanoviskem EIA;
  • Lhůtu pro zpracování posudku určí příslušný úřad, maximum je 60 + 20 dnů;
  • Nově stanovena lhůta pro doplnění posudku, pokud byl vrácen k dopracování;

 

  1. Záměry dálničních a silničních staveb, které podléhají posouzení podle zákona EIA
  • Kompletní revize Přílohy č. 1, ve které je stanoven seznam záměrů v Kategorii I a II;
  • V Kategorii I v bodě 47podléhají posouzení povinně „Dálnice I. a II. třídy“;
  • V Kategorii II v bodě 48 v případě silnic o čtyřech a více jízdních pruzích včetně rozšíření nebo rekonstrukce stávajících na silnice o čtyřech a více pruzích – povinné posouzení záměru v délce od 10 km (MŽP); rozhodování ve zjišťovacím řízení o posuzování v délce záměru od 2 km (KÚ);
  • V Kategorii II v bodě 49 v případě silnic všech tříd o méně než čtyřech jízdních pruzích a místní komunikace I. a II. třídy - rozhodování ve zjišťovacím řízení o posuzování v délce záměru od 2 km (KÚ); v případě ostatních komunikací od 2 km a intenzity 1000 vozidel/24 hodin;
  • Pro zařízení ke skladování ropy a ropných produktů a zařízení ke skladování chemických látek a směsí klasifikovaných jako nebezpečné – jde např. o záměry odpočívek a SSÚD s ČSPH a skladováním chemikálií – v Kategorii II v bodě 86 se limit kapacity skladování navyšuje z 1 tuny na 200 tun;
  • Změna režimu tzv. podlimitních záměrů (záměry musí naplnit alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty a zároveň být umístěny v ZCHÚ nebo jeho ochranném pásmu podle zákona o ochraně přírody a krajiny) a změn podlimitních záměrů;

 

  1. Přechodná ustanovení novely zákona
  • Procesy EIA zahájené před účinností novely EIA (před 1. 11. 2017), ve kterém uplynula lhůta pro vrácení dokumentace EIA, se dokončí podle znění zákona před novelou; platnost stanoviska EIA bude stanovena podle novely EIA (na 7 let); následné prodlužování platnosti stanoviska EIA bude posuzováno podle znění po novele;
  • Procesy EIA zahájené před účinností novely EIA (před 1. 11. 2017), ve kterém ještě neuplynula lhůta pro vrácení dokumentace EIA, se dokončí podle znění zákona po novele; příslušný úřad se nemění (v případě, že došlo ke změně v příslušnosti úřadu podle novely Přílohy č. 1 k zákonu);
  • Proces EIA zahájený před účinností novely EIA (před 1. 11. 2017), ve kterém byla dokumentace EIA vrácená k přepracování nebo doplnění více než 3 roky před účinností této novely (před 1. 11. 2014); příslušný úřad ukončí, pokud oznamovatel nepředloží doplněnou nebo přepracovanou dokumentaci EIA do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této novely (do 1. 2. 2018);
  • Zjišťovací řízení, která byla zahájena před 1. 11. 2017, se dokončí podle znění zákona po novele; příslušný úřad EIA se nemění;
  • Odůvodněný písemný závěr ZŘ (který určuje pokračování procesu EIA), který byl vydaný více než 3 roky před účinností novely (před 1. 11. 2014), pozbývá platnosti 1. 11. 2017, pokud nebyla do tohoto data předložena dokumentace EIA; příslušný úřad proces EIA ukončí;
  • Platnost stanoviska EIA vydaného nejvíce 5 let přede dnem nabytí účinnosti této novely (od 1. 11. 2012 do 31. 10. 2017) se posuzuje podle znění zákona po této novele (platnost se prodlužuje na 7 let);
  • Platnost stanoviska EIA vydaného více než 5 let přede dnem účinnosti této novely (do 31. 10. 2012), jehož platnost byla prodloužena na dobu, která uplyne po 1. 11. 2017, se posuzuje podle znění zákona po novele (ale jeho platnost zůstává 5 let); stanovisko EIA, jehož platnost má uplynout dříve než 1. 1. 2019, se považuje za platné do 31. 12. 2018 (zvolí se pozdější z termínů platnosti);
  • Platnost stanoviska EIA vydaného více než 5 let přede dnem účinnosti této novely (do 31. 10. 2012), jehož lhůta platnosti byla přerušena zahájením navazujícího řízení, jsou platná do 31. 12. 2018, pokud oznamovatel nepožádá v této lhůtě o prodloužení platnosti; pokud bude platnost stanoviska EIA prodloužena, lhůta dalších 5 let začne plynout dnem, kdy k prodloužení došlo;

 

  1. Další důležitá ustanovení, která se mění novelou
  • Úprava základních pojmů v §3;
  • Nově definovány „podlimitní záměry“ v §4 odst. 1 písm. d);
  • Nově definovány v §4 odst. 1 písm. e) změny „podlimitních záměrů“, které vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty, pokud se v součtu se stávajícím podlimitním záměrem (který je v plánu navýšit) dosáhne limitní hodnoty nebo naplní kritéria „podlimitního záměru“ – obrana zákona před tzv. „salámováním“ záměrů;
  • Nově definovány v §4 odst. 1 písm. h) části nebo etapy záměru, u kterých nemohlo dojít k prodloužení platnosti v rámci vydaného stanoviska EIA k záměru, pokud neprojdou novým zjišťovacím řízením (příp. celým procesem EIA);
  • Mění se režim vyjadřování v pochybnostech zařazení záměru podle §23 odst. 3 – vyjadřuje se hlavně orgán kraje (viz §23 odst. 4); MŽP se vyjadřuje jen v těchto případech:
  • Pokud se jedná o změnu záměru, který MŽP v minulosti posuzovalo;
  • Pokud může jít o mezistátní záměr;
  • Jde-li o zvlášť složitý případ, a KÚ jej proto postoupí na MŽP se svým stanoviskem;
  • Pokud se KÚ vyjádřil a oznamovatel má stále pochybnosti (stanovisko MŽP je nadřazené);

Rok 2016

Na základě dalšího průběhu vyjednávání mezi ČR (vlády ČR, MŽP a MD) a EK ve věci vydávání závazných stanovisek k ověření souladu podle čl. II bodu 1 (přechodných ustanovení) zákona č. 39/2015 Sb. k záměrům, které byly posouzeny v procesu EIA podle zákona č. 244/1992 Sb. byla vydána další změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví zákonem č. 256/2016 Sb., která nabyla účinnosti 5. 8. 2016. Tato novela zákona v §23a určila postup pro vydání závazných stanovisek pro tzv. prioritní dopravní záměry.

Zákon č. 256/2016 Sb.: Soubor „Novela EIA_§23a“ (Zdroj: Sbírka zákonů ČR)

Seznam konkrétních prioritních dopravních záměrů je uveden v Příloze č. 1 souvisejícího nařízení vlády č. 283/2016 Sb. viz Soubor „NV novela EIA §23a“ (Zdroj: Sbírka zákonů ČR).

Jedná se o tyto silniční prioritní dopravní záměry:

D3 Obchvat Českých Budějovic

D6 obchvaty obcí Řevničov, Lubenec, Krušovice

D48 Frýdek-Místek, obchvat

D35 Opatovice – Ostrov

D49 Hulín – Fryšták

D55 Otrokovice, obchvat JV část

D11 1106 Hradec Králové – Smiřice

D1 0136 Říkovice – Přerov

Ministerstvo životního prostředí v souvislosti s platností a účinností zákona č. 256/2016 Sb. vydalo dopisem ze dne 18. 8. 2016 pod čj. 55035/ENV/16 nový metodický pokyn čl. II bodu 1 (přechodných ustanovení) zákona č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který nahradil metodické výklady v této věci z roku 2015 (viz výše v textu). V rámci tohoto metodického výkladu je mimo jiné uvedeno k vydávání závazných stanovisek ke stanoviskům EIA podle zákona č. 244/1992 Sb., že soulad obsahu stanovisek EIA vydaných podle tohoto zákona s požadavky právních předpisů, které zapracovávají směrnici EIA, lze po formální i věcné stránce vyloučit. Ke všem stanoviskům EIA vydaným podle zákona č. 244/1992 Sb., k nimž bude příslušnému úřadu doručena žádost o vydání závazného stanoviska k ověření souladu nebo oznámení o zahájení navazujícího řízení podle čl. II bodu 1 zákona č. 39/2015 Sb. je nutné podle tohoto ustanovení vydat nesouhlasné závazné stanovisko k ověření souladu.

V praxi to znamená, že vyjma 8 prioritních dopravních záměrů (viz výše) bude nezbytné zopakovat posouzení podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u všech záměrů, které mají stanovisko podle zákona č. 244/1992 Sb. a nemají ukončené povolovací řízení.

Metodický výklad MŽP ve vztahu ke stanoviskům EIA vydaným podle zákona č. 244/1992 Sb. ze dne 18. 8. 2016: Soubor „Metodicky vyklad PU final 18 08 2016“ (Zdroj: IS EIA, Cenia).


Rok 2015

Od 1. 4. 2015 vešel v účinnost zákon č. 39/2015 Sb., který novelizuje zákon č. 100/2001 Sb. (zákon EIA). Tato novela vnáší do procesu EIA a do následných řízení k umístění a povolení staveb zásadní změny, které bylo nutné ihned zohlednit:

  1. Výsledek procesu posouzení vlivů na životní prostředí (stanovisko EIA) se stává závazným stanoviskem ve smyslu §149 správního řádu.
  2. Negativní závěr zjišťovacího řízení (závěr, který stanoví, že záměr není nutné posuzovat v celém procesu EIA) bude mít formu správního rozhodnutí, které bude prvním úkonem v řízení.
  3. Všechna zahájená správní řízení, kterým předcházelo posouzení vlivů stavby na životní prostředí a veřejné zdraví, se stala navazujícími řízení ve smyslu novely EIA. To se týká z pohledu ŘSD zejména povolujících řízení podle stavebního zákona (územní řízení, stavební řízení, řízení o změně stavby před dokončením) a řízení podle zákona o vodách. Zároveň novela EIA určuje, že k vedení navazujícího řízení je v prvním stupni příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (= obec 3). Správní řízení, která v den účinnosti novely EIA nebyla ukončena rozhodnutím, se přeruší a stavební úřad, který byl příslušný do této doby, bezodkladně postoupí celý spis příslušnému stavebnímu úřadu obce s rozšířenou působností (= obec 3).

Zákon č. 39/2015 Sb.: Soubor „Novela EIA_sb0019-2015“ (Zdroj: Sbírka zákonů ČR)

Z bodu c) vyplývá, že příslušný úřad k posouzení (orgán EIA – MŽP nebo krajský úřad) vydá ke stanovisku EIA, které bylo vydáno před účinností novely EIA, na základě oznámení o zahájení správního řízení, které mu pošle správní úřad, který toto řízení vede, nebo na základě žádosti oznamovatele, tj. ŘSD (v předstihu ještě před zahájením tohoto řízení) souhlasné závazné stanovisko poté, co ověří, že obsah stanoviska je v souladu s požadavky právních předpisů, které zapracovávají Směrnici EIA. V tomto stanovisku také stanoví, které z podmínek stanoviska EIA správní úřady, které vedou navazující řízení, musí zahrnout do svých rozhodnutí (které podmínky se tak stanou závaznými pro navazující řízení). Toto závazné stanovisko se vydává jen jednou pro všechna navazující řízení a rozhodnutí. V případě, že příslušný úřad nemůže vydat souhlasné závazné stanovisko, záměr bude předmětem nového posuzování podle §4 zákona č. 100/2001 Sb.

Ve vztahu k jednotlivým stanoviskům EIA vydalo MŽP, odbor posuzování vlivů na ŽP a integrované prevence metodické výklady:

Metodický výklad MŽP ve vztahu ke stanoviskům EIA vydaným podle zákona č. 100/2001 Sb. ze dne 29.5.2015: Soubor „2015_06_05 Metodický výklad PU – ke 100_2001“ (Zdroj: IS EIA, Cenia).

Metodický výklad MŽP ve vztahu ke stanoviskům EIA vydaným podle zákona č. 244/1992 Sb. ze dne 30.6.2015: Soubor „2015_06_30 Metodický výklad PU – jen ke 244_1992 – FINAL“ (Zdroj: IS EIA, Cenia)

Dále bude oznamovatel (ŘSD) před každým navazujícím řízením žádat příslušný orgán EIA o verifikační závazné stanovisko (tzv. coherence stamp), ve kterém bude orgán EIA ověřovat, zda došlo ke změnám projektu oproti záměru posuzovaném v procesu EIA, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí. V případě, že bude vydáno negativní závazné stanovisko (tzn. že došlo k významným změnám), je záměr předmětem posouzení podle §4 odst. 1 písm. f novely EIA (minimálně zjišťovací řízení).

Schéma povolovacího procesu záměrů v ČR od 1. 4. 2015: Soubor „SCHÉMA_Povolovací proces záměrů v ČR od 2015 v 03_15“ (Zdroj: IS EIA, Cenia).