Web Content Viewer (JSR 286)

Ochrana životního prostředí

Novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

Dne 1. 12. 2015 vešel v účinnost zákon č. 267/2015 Sb., který novelizuje zákon č. 258/2000 Sb. (zákon o ochraně veřejného zdraví). Tato novela zákona přináší ve vztahu k ŘSD ČR následující změny:

1. Úprava specifikace, co je chráněným venkovním prostorem, chráněným venkovním prostorem staveb a chráněným vnitřním prostorem staveb (§ 30 odst. 3 zákona).

Z chráněných venkovních prostor byly vynechány sportoviště a dále jsou jako chráněné venkovní prostory staveb posuzovány prostory před fasádami chráněných objektů významné z hlediska pronikání hluku do objektu (tento pojem dále upřesňuje novela nařízení vlády č. 272/2011 Sb.).
 

2. Detailnější specifikace, co má obsahovat žádost o časově omezené povolení provozování nadlimitního zdroje hluku (§ 31 odst. 2 zákona).

Tímto by mělo dojít ke sjednocení požadavků KHS na správce nebo provozovatele zdrojů hluku Žádost musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat:

  • Popis zdroje hluku nebo vibrací;
  • Změřené hodnoty hluku v referenčních kontrolních bodech, popřípadě v těchto bodech vypočtené hodnoty hluku v chráněných venkovních prostorech uvedených v § 30 odst. 3 nebo změřené hodnoty vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb;
  • Odhad počtu fyzických osob vystavených nadlimitnímu hluku nebo vibracím;
  • Důvod překročení hygienického limitu;
  • Návrh nadlimitní hodnoty hluku nebo vibrací;
  • Návrh doby trvání povolení;
  • Přehled provedených a navrhovaných protihlukových a antivibračních opatření (PHO a AVO);
  • Rámcový harmonogram provedení PHO a AVO;
  • Odhad účinnosti PHO a AVO;
  • Skutečnosti svědčící o omezení hluku nebo vibrací na rozumně dosažitelnou míru.
     

3. Řešení tzv. „priority v území“ (§ 77 odst. 2-5 zákona)

Omezuje výstavbu novostaveb chráněných objektů v okolí stávajících nebo plánovaných komunikací (zanesených v územně plánovací dokumentaci), pokud nebudou investorem novostavby realizovaná přiměřená protihluková opatření pro splnění hygienických limitů hluku. Každá takováto stavba bude posuzována orgánem ochrany veřejného zdraví (OOVZ), který bude moci udělit nesouhlasné stanovisko s novostavbou, pokud nebudou provedena dostatečná protihluková opatření ke splnění hygienického limitu hluku ze stávající nebo plánované komunikace. Návrh případných protihlukových opatření předkládá investor novostavby a jsou následně realizována na jeho náklady.

Ke stanovení akustické situaci v místě novostavby by mělo sloužit měření hluku (v případě stávajících komunikací), respektive výpočet akustické situace (v případě plánovaných komunikací).

Pokud však dojde k navýšení hluku (které je definováno v novele nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) po realizaci novostavby, může investor novostavby chtít po provozovateli zdroje hluku realizovat dodatečná protihluková opatření, a to již na náklady provozovatele zdroje hluku.


Novela nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Dne 15. 6. 2016 bylo schváleno nařízení vlády č. 217/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb. s účinností od 30. 7. 2016. Tato novela nařízení vlády přináší následující změny:

1. Definice prostoru významného z hlediska pronikání hluku v souvislosti s § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. (§ 2 odst. s) nařízení vlády).

Prostorem významným z hlediska pronikání hluku je prostor před výplní otvoru obvodového pláště stavby zajišťující přímé přirozené větrání, za níž se nachází chráněný vnitřní prostor stavby, pokud tento chráněný prostor nelze přímo větrat jinak.
 

2. Úprava tabulky v Příloze č. 2.

Z tabulky jsou vyjmuty hotelové pokoje (a tedy i ubytovny jako prostory funkčně obdobné) a nejsou tedy chráněným vnitřním prostorem staveb. Koleje a internáty nadále chráněný vnitřní prostor staveb mají.
 

3. Změny v § 20 (Způsob měření a hodnocení hluku a vibrací):

  • V chráněném venkovním prostoru staveb se hladiny akustického tlaku stanovují pro dopadající zvukovou vlnu (vůči hygienickému limitu se posuzují hodnoty bez odrazů od fasád).
  • U naměřených hodnot se uplatňuje nejistota měření, která se při hodnocení vůči hygienickému limitu od změřené hodnoty odečítá (společně s korekcí na odraz od fasády).
  • Za prokazatelné navýšení hluku v souvislosti s § 77 novely zákona č. 258/2000 Sb. („priorita v území“) se považuje navýšení hluku vyšší než 2 dB.
     

4. Změny v § 12 (Hygienické limity v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru) a v Příloze č. 3:

  • Základní hygienický limit pro novostavby zůstává beze změny a stanovuje se dle sloupce 3 tab. 1 Přílohy č. 3 (zůstává 60/50 dB).
  • Stará hluková zátěž (SHZ) se týká komunikací zprovozněných před 1. 1. 2001, pokud u nich v roce 2000 došlo k překračování hygienického limitu a od té doby u nich nedošlo k navýšení hluku o více než 2 dB.
  • Hygienický limit pro starou hlukovou zátěž (SHZ) se zjišťuje měřením v roce 2000 nebo výpočtem z RPDI z Celostátního sčítání dopravy 2000 a vztahuje se na ucelené úseky pozemní komunikace.
  • Hygienický limit pro SHZ zůstává zachován i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace a pro krátkodobé objízdné trasy.
  • Pokud došlo v předmětném roce ke zvýšení hlučnosti o více než 2 dB oproti stavu v roce 2000, stanoví se hygienický limit s přihlédnutím k nové tabulce č. 2 v Příloze č. 3 a zjištěnému stavu v roce 2000.

Akční hlukové plány pro hlavní pozemní komunikace

ŘSD ČR z pověření Ministerstva dopravy ČR zajišťuje zpracování akčních plánů pro snižování hluku z automobilové dopravy na definované síti dálnic a silnic I. třídy. Tento postup je dán evropskou směrnicí EC/49/2002 a implementován do národní legislativy vyhláškami MZD č. 523/2006 Sb. a 561/2006 Sb.

Návrhy akčních hlukových plánů mají být dle § 81 odst. 3 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb. Ministerstvem dopravy zpřístupněny veřejnosti k vyjádření. Více viz stránky Ministerstva dopravy (www.mdcr.cz), kde jsou zveřejněny návrhy nebo finální verze zpracovaných akčních plánů.

V současné době proběhlo zpracování 2. kola akčních hlukových plánů, které navázalo na 2. kolo strategického hlukového mapování.


Metodika pro výpočty hluku z automobilové dopravy

V současné době je platná Metodika pro výpočet hladin hluku z automobilové dopravy z roku 2004, která byla prezentována ve věstníku MŽP ČR – Planeta č. 2/2005.

ŘSD ČR si dále z důvodu aktualizace této metodiky nechalo zpracovat metodický pokyn Výpočet hluku z automobilové dopravy Manuál 2011: Metodika_2011.pdf


Protihlukové clony

Od 1. 12. 2016 je platná aktualizace TP 104 Protihlukové clony pozemních komunikací, která je dostupná ke stažení na www.pjpk.cz.

Zákon č. 201/2012 Sb.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů stanovuje povinnosti pro investory silničních staveb současně s vyhláškou č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zajišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

Z uvedené legislativy vyplývají povinnosti pro připravované silně zatížené komunikace v oblastech se sníženou kvalitou ovzduší. V této souvislosti byl v roce 2012 vypracován materiál, ve kterém jsou navrhována opatření k možnému snížení koncentrací škodlivin dle požadavků zákona o ochraně ovzduší: Kompenzacni opatreni 2012.pdf


Dynamická skladba vozového parku na silniční síti v České republice a jeho emisní parametry

ŘSD ČR nechalo v minulosti zpracovat paralelně s celostátním sčítáním dopravy v pětiletých cyklech zjištění dynamické skladby vozového parku. Účelem bylo stanovení, jaké je skutečné složení vozidel pohybujících se po komunikační síti v ČR.

V současné době ŘSD ČR disponuje již čtyřmi materiály o dynamické skladbě vozového parku – k roku 2000, 2005, 2010 a 2015 – a projektem, který vyhodnotil produkci emisí a imisní zátěž v celém rozsahu hlavní komunikační sítě ČR v roce 2010:

2000 Dynamicka skladba VP.pdf

2005 Dynamicka skladba VP.pdf

2010 Dynamicka skladba VP

2015 Dynamicka skladba VP

Emise a imise CR 2010.pdf

Informace uvedené ve výše uvedených projektech mohou být využity především v oblasti výpočtu emisí a imisí z dopravy a dopravní akustiky.


Historický vývoj emisního zatížení z vybraných úseků dálniční a silniční sítě ČR

V roce 2007 byla zpracována studie, která vyhodnotila uplynulý vývoj produkce emisí z automobilové dopravy na komunikační síti na území České republiky v rámci uplynulých 40 let:

Historie emisi.pdf

V časovém vývoji produkce emisí z automobilové dopravy se projevují dva proti sobě působící soubory faktorů:

  • postupně narůstají intenzity automobilové dopravy na komunikační síti,
  • souběžně probíhá obměna vozového parku, tj. postupné odstavování nejstarších vozidel a jejich nahrazování automobily novými.

Tyto dva faktory pak souběžně a protichůdně ovlivňují výslednou produkci emisí v konkrétním roce a na konkrétní komunikaci.

Pro vyhodnocení bylo ve spolupráci se zadavatelem úkolu vybráno 41 typických
silničních a dálničních profilů, které se liší z hlediska charakteru komunikace i faktorů
ovlivňujících celkovou dopravní zátěž. Zastoupeny jsou dálnice a rychlostní komunikace, silnice I. a II. třídy, ale také hraniční přechody, úseky na území hl. m. Prahy nebo silnice, u nichž došlo v určitém roce k odvedení dopravy na novou přeložku či dálnici.

Byl sestaven emisní model, který pak byl použit pro provedení kompletních emisních výpočtů pro 41 sledovaných profilů komunikační sítě. Vypočteny byly emise oxidu uhličitého, oxidu uhelnatého, oxidu dusitého, oxidů dusíku, uhlovodíků a benzenu.

Z výsledků vyplývá, že dlouhodobá data nevypovídají o nějakém celkovém varovném trendu vedoucím k výraznému zhoršování kvality ovzduší, spíše ukazují na to, že kvalitní technologie mohou úspěšně korigovat i tak obrovské změny, jako je nárůst intenzit automobilové dopravy.

Zákon č. 114/1992 Sb.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů stanovuje povinnosti pro investory silničních staveb v oblasti ochrany přírody.


Ochrana letících ptáků před střetem s průhlednými protihlukovými stěnami

Za neúčinné bylo na základě zkušeností shledáno opatření, kdy byly průhledné části protihlukových stěn polepovány siluetami letících dravců.

Nový trend, který vychází z řady průzkumů a výzkumů, je opatřovat průhledné části protihlukových stěn černými polyamidovými vlákny zabudovanými přímo do materiálu PHS, integrovanými černými linkami šíře 2 mm v rozteči 30 mm nebo pruhy, a to buď vodorovnými, nebo ještě lepé svislými (nejčastěji bílé barvy). Rozteč vodorovných pruhů se doporučuje maximálně 50 mm a svislých pruhů maximálně 100 mm.

Uvedené požadavky jsou součástí aktualizované verze Technických podmínek TP 104: Protihlukové clony pozemních komunikací (ke stažení na www.pjpk.cz).


Ochrana motoristů i divoké zvěře oplocováním komunikací

Pro zvýšení bezpečnosti motoristů a snížení pravděpodobnosti střetu vozidel s volně žijícími živočichy je nutné zejména dálnice v celé jejich délce oplotit.

V současné době je velká část úseků rychlostních komunikací stále neoplocena.

ŘSD ČR vypracovalo a schválilo materiál, který by projektantům oplocení měl sloužit jako východisko při návrhu oplocení – PPK-PLO (viz odkaz https://www.rsd.cz/wps/portal/web/technicke-predpisy/PPK-a-dopravni-znaceni).


Ochrana migračních koridorů živočichů

Mezi významnou ochranu migračních koridorů živočichů patří místa pro přechod zvěře. Při návrhu těchto míst je velice důležité zejména jejich umístění a parametry konzultovat s pracovníkem ochrany přírody. Konzultace umístění a parametrů těchto opatření pro zvěř jsou důležité zejména z toho důvodu, aby se například eliminovaly zbytečně investované prostředky na špatně umístěné migrační objekty, které v konečném důsledku zvěří ani nemohou být využívány.