V posledních letech v zimním období se vždy rozpoutá mediální kampaň za záchranu stromů. Obvykle se uvádí, že se kácí masivně a bezdůvodně zdravé aleje. Stromy se, samozřejmě, kácí, nikoliv však bezdůvodně. Správce komunikace je odpovědný za škody na majetku, poškození zdraví a ohrožení života způsobené pádem stromu nebo jeho částí. Proto v případech, kdy je již provozní bezpečnost stromu nevyhovující a hrozí jeho pád nebo rozlomení, musí správce komunikace strom pokácet a předejít tak škodám. Strom vedle komunikace nelze nechat dožít a rozpadnout se, i kdyby to byl významný krajinný prvek nebo v něm sídlil chráněný živočich. Stromy se kácí průběžně a nelze hovořit o masivním kácení. 

 

Česká inspekce životního prostředí požádala v loňském roce silniční správce o informace o plánovaném kácení stromů. Na základě získaných informací pak ve svém tiskovém prohlášení  uvedla, že se zaměří především na případy kdy jsou pro kácení uváděny bezpečnostní důvody, tedy, že jsou stromy zdravé, ale mohou při vyšší rychlosti jízdy ohrozit automobilisty. Při našem šetření jsme však nic takového nezjistili a kácení z těchto důvodů nebylo plánováno. Bezpečnostní důvody byly uváděny, ale jednalo se o stromy v havarijním stavu, suché, proschlé, s dutinami, napadené, jejichž ponechání by ohrožovalo bezpečnost silničního provozu. 

 

Ředitelství silnic a dálnice ČR spravuje dálnice a silnice I. třídy. Silnice II. a III. třídy jsou ve vlastnictví  krajů. Z celkového počtu asi 9000 ks kácených stromů v období vegetačního klidu 2008/2009, které uváděla ČIŽP, se na silnicích I. třídy kácelo necelých 2000 ks. Z toho pouze 17 ks stromů bylo pokáceno z důvodu svého nevhodného postavení vůči vozovce (strom v zatáčce, zasahující do jízdního profilu a tudíž zvyšujícího možnost dopravní nehody). Ostatní stromy byly v havarijním stavu. Kácení starých alejí na dálnicích nepřichází v úvahu. Jednak se aleje nesází (pro dálnice je to nevhodný typ vegetačního doprovodu), jednak první úsek dálnice šel do provozu v roce 1971 a stáří stromů odpovídá stáří dálnice. 

Podle našeho šetření se na silnicích I. třídy v posledních čtyřech obdobích vegetačního klidu kácelo vždy nad 2000 ks stromů, takže období 2008/2009 se ničím nelišilo od předchozích let. Informace o masivním kácení tedy  není pravdivá.

 

V článku „Co je důvodem kácení“ se zpochybňuje statistika Policie ČR o tom, kolik osob zahynulo při srážce se stromem. Zaměňují se v něm zavinění a příčiny dopravní nehody s příčinou smrti. Strom bývá příčinou dopravní nehody spíš výjimečně (pád stromu nebo jeho částí), ale bývá často příčinou toho, že následky dopravní nehody jsou fatální. Dopravní nehoda končí srážkou se stromem z různých příčin (mikrospánek, smyk, špatné předjíždění, vyhýbání se zvěři, rychlá jízda, atd.). Ať už je zavinění nebo příčina dopravní nehody jakákoliv, tak jestliže smrt nastane následkem nárazu do stromu, tak toto je pak uvedeno i ve statistice dopravních nehod. V roce 2008 zahynulo po nárazu do stromu 177 osob z celkového počtu 992 osob zemřelých do 24 hod. po nehodě, tj. 17,84 %. V roce 2007 bylo toto procento téměř totožné. Pro úplnost je nutno dodat, že celkové množství osob zemřelých v roce 2008 do 30 dnů od nehody je 1076.