Dálnice D5 ve faktech

• délka 151 km
• v roce 1989 dálnice končila na 29. km
• po revoluci bylo dobudováno 122 km
• intenzita dopravy u Prahy v roce 1995 byla 19 800 vozidel za 24 h
• po deseti letech v roce 2005 to bylo již 45 700 vozidel za 24 h
• dálnice D5 je součástí mezinárodního tahu E50 z Francie na Ukrajinu
• trasu Praha - Mnichov (380 km) je nyní možné projet kompletně po dálnici
• úsek D5 a německé A6 mezi Prahou a Norimberkem je označován jako Via Carolina

"Chybějící 3,5 kilometru v rámci tahu dálnice D5 mezi Černicemi a Útušicemi jsme začali stavět na sklonku let 2003 a 2004. Tento úsek obsahuje most přes Úhlavu v délce 445 m a 380 m dlouhý tunel Valík. Ten se stane vůbec prvním českým dálničním tunelem," říká generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Petr Laušman.
Tunel Valík je tvořen dvěma tunelovými troubami výšky 8,2 m a šířky 11,5 m raženými těsně vedle sebe, čímž se docílilo menšího trvalého záboru pozemků zejména u obou portálů. Každý tunel má dva jízdní pruhy a jeden odstavný pruh v každém směru. Podélný sklon tunelu je 4 % a maximální výška nadloží nepřesahuje 30 m. Valík disponuje množstvím dosud nerealizovaných bezpečnostních opatření, jako například nezávislé příjezdové komunikace pro vozidla integrovaného záchranného systému k oběma portálům, centrálně řízený bezpečnostní systém reagující a bez zásahu člověka vyhodnocující aktuální stav provozu v tunelu apod. V případě nehody volá systém záchranáře automaticky, čímž dojde ke zkrácení příjezdové doby a v důsledku toho k co nejnižším škodám na zdraví či majetku osob. V tunelu i v jeho okolí je zabezpečen příjem všech mobilních operátorů tak, aby v případě nebezpečí mohl kdokoliv mobilním telefonem přivolat pomoc. Tunel je dále vybaven kamerovým systémem a je ozvučen v obou tunelových troubách i před portály tunelu. Vzhledem k faktu, že tunel prochází také územím zdroje pitné vody pro Plzeň, bylo dbáno na množství požadavků na ochranu životního prostředí. Veškerá odpadní voda, která vznikla jak během výstavby, tak ta, která vznikne za provozu, je odváděna do speciální jímky a ekologicky likvidována.
Nový úsek umožní mnohem rychlejší tranzit při všech dopravních situacích v Plzni, a to bez jediného semaforu, na stejné délce (20,5 km). Cesta je ekologičtější, ekonomičtější na pohonné hmoty a hlavně po všech stránkách ohleduplnější k obyvatelům Plzně. Centrem Plzně před zahájením stavby obchvatu projíždělo cca 4 500 kamionů denně. Cena nového úseku je cca 3 miliardy korun, z toho zhruba polovinu tvořily náklady na tunel Valík. Cena za celý plzeňský obchvat, včetně posledního otevřeného úseku a včetně přivaděčů, dosáhla zhruba 13 miliard korun.

Historie dálnice

Definitivnímu dokončení dálničního tahu D5 v roce 2006 předcházely desítky let výstavby a plánování.

První zmínky o dálnici na Plzeň a Německo pocházejí již z konce třicátých let minulého století, ovšem válečné události a poválečná politická situace posunuly výstavbu D5 až do roku 1977, kdy byla zahájena stavba mostu v Berouně a prvního úseku u Prahy, který byl uveden do provozu v roce 1982. V roce 1989 končila dálnice D5 u Bavoryně a měřila 29 km.

V porevoluční době vznikl na dostavbu západního dálničního tahu nebývalý tlak, a tak již v roce 1995 spojila dálnice D5 Prahu s Plzní a zanedlouho, v roce 1997, byl zprovozněn také úsek Plzeň - Německo v délce 62 km. Jednalo se tak o nejdelší celistvý otevřený úsek dálnice u nás. Vzhledem k absenci obchvatu Plzně, způsobené komplikacemi v jeho přípravě, ovšem došlo k situaci, kdy byl tranzit sváděn z hotové dálnice před i za Plzní přes centrum města. K odvedení tranzitu z centra města tak došlo až v prosinci 2003 díky částečnému otevření plzeňského obchvatu. Jeho kompletní dokončení, a tím i dokončení celé dálnice D5 nastane právě 6. října 2006.

Dálnice D5 od tohoto data bude spojovat Prahu s Plzní a německými hranicemi u Rozvadova v délce 151 km. Zde na ni navazuje německá dálnice A6, která protíná Německo od českých hranic na hranice s Francií, ve směru na Paříž, chybí již pouze úsek od dálnice A93 k městu Amberg, připravovaný na zprovoznění v nejbližších letech. Ve stejný den jako dokončení české D5 otevře totiž německá strana svou část A6 až po křižovatku s dálnicí A93 ve směru na Mnichov, a tak došlo definitivně k propojení české a německé dálniční sítě.