Na dálnicích se v roce 2008 snížila nehodovost
Poměrně významný úbytek nehod zaznamenala statistika Policejního prezídia v roce 2008 na českých dálnicích. V porovnání s rokem 2007 (celkem 5785 nehod) se na českých dálnicích stalo v roce 2008 (celkem 5445 nehod) o 340 méně nehod. Dálnice a rychlostní silnice jsou v porovnání se silnicemi nejbezpečnějším typem komunikací v České republice.
Na dálnicích klesají nehody i počet zraněných a usmrcených
Nejdelší dálnici D1 (3519 nehod v roce 2008) následuje tah D5 z Prahy do Plzně (756), dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové (496) a dálnice D8 z Prahy přes Ústí nad Labem k německým hranicím (447). I přes stále vysoký celkový počet nehod je pozitivní klesající trend.
Ředitelství silnic a dálnic ČR odůvodňuje klesající trend v počtu nehod stále dokonalejším bezpečnostním opatřením na českých dálnicích. „Každoročně do bezpečnosti na dálnicích investujeme stamilióny korun. Poslední dva roky byly tyto investice rekordní. A vyplácí se to,“ říká generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík. Aktuální statistiky ŘSD jsou velmi optimistické. Počet nehod totiž v posledních letech stále vzrůstal. Tento trend se zastavil a naopak otočil právě v roce 2008. Celkové počty nehod na dálnicích v letech 2008 a 2007 jsou následující:
Dálnice/Počet nehod v roce | 2007 | 2008 |
| Dálnice D1 (Praha – Brno - Ostrava) | 3619 | 3519 |
| Dálnice D2 (Brno – Břeclav) | 254 | 227 |
| Dálnice D5 (Praha – Rozvadov) | 922 | 756 |
| Dálnice D8 (Praha – st. hranice SRN) | 426 | 447 |
| Dálnice D11 (Praha – Hradec Králové) | 564 | 496 |
| Celkem dálnice v ČR | 5785 | 5445 |
Velmi kuriózní je, že počet nehod v meziročním srovnání poklesl i přes velmi početnou hromadnou havárii, ke které došlo počátkem roku 2008 na dálnici D1. V případě, že by k této hromadné havárii nedošlo, byla by statistika za rok 2008 mnohem příznivější. Současně s klesajícím počtem nehod klesá také počet usmrcených a zraněných. Zatímco v roce 2007 zemřelo na českých dálnicích celkem 47 osob, v roce 2008 už to bylo o 15 méně (celkem 32 osob). Těžce zraněných bylo v roce 2007 83 osob a v roce 2008 90 osob. Lehce zraněných pak 649 (2007), respektive 638 (2008). Hlavní příčiny nehod zůstávají stejné. Nejčastěji jde o nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a viditelnosti, dále je na vině časté překračování maximální dovolené rychlosti, nesprávný způsob jízdy, nedání přednosti nebo srážka se zvěří.
Celkově poklesla také škoda způsobená nehodovostí na českých dálnicích. Zatímco v roce 2007 dosáhla škoda částky 6,382 miliardy korun, v roce 2008 to bylo 6,296 miliardy korun.
Nejvyšší nehodovost na silnicích nižších tříd
Statistiky také jednoznačně ukazují, jak chybné je mínění obyvatel o nehodách na českých silnicích a dálnicích. Například podle závěrů studie STEM z roku 2008 se totiž většina lidí domnívá, že k nejvyššímu počtu nehod dochází na dálnicích. Opak je ovšem pravdou. K pozemním komunikacím, na kterých dochází k nejvyššímu počtu nehod, patří v České republice jednoznačně silnice II. a III. tříd. Naopak nejbezpečnější jsou dálnice a rychlostní silnice.
Pro porovnání závažnosti nehodovosti na dálnicích a silnicích nebo jejich vybraných úsecích je nejobjektivnějším měřítkem relativní nehodovost, tedy poměr počtu osobních nehod (tj. nehody s usmrcením, těžkým a lehkým zraněním) vztažený k dopravnímu výkonu za rok v tzv. vozokilometrech. Právě tuto metodiku využívá ŘSD při sledování vývoje nehodovosti. Z vyhodnocení vyplývá, že v posledních letech došlo k poklesu hodnot relativní nehodovosti na všech komunikacích. Relativní nehodovost je však v České republice stále téměř dvojnásobná v porovnání s evropským průměrem a více než trojnásobná v porovnání se zeměmi jako Švédsko nebo Velká Británie.
Z porovnání relativní nehodovosti mezi dálnicemi a silnicemi I., II. a III. třídy je patrné, že dálnice jsou díky svému řešení a vybavení 3,6x bezpečnější než silnice I. třídy, 4,8x bezpečnější než silnice II. třídy a 6,8x bezpečnější než silnice III. třídy. „Z toho je zřejmé, jak obrovský význam mají nejen dálnice, ale i rychlostní silnice pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu oproti jízdě po stávajících, většinou dvoupruhových silnicích vedených často i obcemi,“ upřesňuje Alfred Brunclík.
Porovnání dlouhodobého vývoje smrtelné relativní nehodovosti (počet nehod s usmrcením do 24 hodin po nehodě vztažený k ročnímu dopravnímu výkonu) jasně dokazuje, že dálnice jsou z hlediska nehod se smrtelnými následky 2,4x bezpečnější než silnice I. třídy, 2,2x bezpečnější než silnice II. třídy a 2,7x bezpečnější než silnice III. třídy.
Smrtelná relativní nehodovost na dálnicích v posledních letech výrazně poklesla. Za poslední 3 roky došlo oproti předcházejícím letům k poklesu smrtelné relativní nehodovosti o více než 50%.
Porovnání vývoje nehodovosti na nově vybudovaném úseku dálnice D11 od km 42,000 do km 86,500 (úsek, který byl uveden do provozu 20.12.2006) a souběžného úseku silnice I. třídy I/11 od vyústění ze silnice I/32 (km 0,330) až po křižovatku se silnicí II/324 a III/32329 (km 44,610) na následujících grafech jasně ukazuje přínos nově vybudované komunikace dálničního typu ke snížení počtu nehod i počtu usmrcených osob. V současné době stále platí zákaz vjezdu nákladních vozidel na dálnici D11 od km 68,000 až na konec do km 86,500. Po zprovoznění dálnice pro nákladní automobily lze ještě očekávat zlepšení situace na silnici I/11 v souběžném úseku.
Z následujícího grafu je zřejmé, že na dálnici D11 na úseku, který byl otevřen 20.12.2006 nedošlo od uvedení do provozu k usmrcení jediné osoby a na souběžném úseku silnice I/11 došlo ke značnému poklesu usmrcených osob.
Datum: 27.02.2009
